|
|
Augustus, první císař římský. Srovnání historického filmu se skutečností a jeho didaktické využití
Semiánová, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a vládě Augusta, prvního císaře iulsko-claudijské dynastie, v komparaci s jediným hraným televizním filmem, který se této historické postavě věnuje. V úvodní části autorka analyzuje dějiny římské říše od roku 133 př. Kr. do roku 44 př. Kr., kdy byl zabit Gaius Iulius Caesar. Další část diplomové práce je věnována osobnosti Augusta, který významně ovlivnil římskou říši na několik desetiletí. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány tomu, jak byla antika zobrazena ve filmu, rozboru historického filmu Augustus, první císař římský a jeho srovnáním s tím, co o Augustovi víme z dostupných pramenů a odborné literatury. Poslední část pojednává o využití tohoto hraného historického filmu ve výuce dějepisu.
|
|
|
Nero, císař římský - Srovnání historického filmu s prameny a jeho didaktické využití
Hlaváčková, Vendula ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou Nerona, posledního římského císaře z iulsko-claudiovské dynastie, ve srovnání s tím, jak je tato historická postava vyobrazena v historickém filmu natočeném v rámci minisérie věnující se římským dějinám. V první části práce se autorka zabývá římskými dějinami od příchodu Gaia Octaviana do Říma v roce 44 př. n. l. až do roku 54 n. l., kdy umírá císař Claudius. Další kapitola diplomové práce je věnována postavě císaře Nerona, který je znám především jako muž, který pravděpodobně nechal zapálit město Řím. V dalších kapitolách se autorka věnuje antice ve filmu, dále rozboru filmu Nero, císař římský a jeho srovnání s tím, jak je císař popisován v pramenech a odborné literatuře. Poslední část práce tvoří popis návrhu didaktického využití filmu. Modelovou hodinu autorka navrhla a prakticky vyzkoušela. Klíčová slova: Agrippina Dějepis Film Historický film Film Nero, císař římský Iulsko-claudiovská dynastie Nero Principát Říše římská
|
|
|
Oriental Cults in Noricum during the Principate Era
Sarkisjan, Juraj ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou orientální, syrsko-anatolské kulty, které zasáhli a také ovlivnili domácí obyvatelstvo a další náboženství v provincii Norikum. Také se zmiňuje o jejich původu a o způsobu jak se dostali do římské říše. Časové zařazení je do období principátu, kvůli jejímu primárnímu cíli : přiblížit spíše příchod kultů do provincie a taky problematiku rozšiřování, než jejích úpadek. Tato práce je taky doplněná katalogem, který obsahuje informace o všech předmětech zmíněných v odborné literatuře, které se týkají syrsko-anatolských kultů.
|
|
|
Císařská propaganda se zaměřením na ženský prvek v portrétním umění
Mrázková, Eliška ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na císařskou propagandu v sochařství, na gemách a mincích. Soustředí se především na význam ženského prvku v propagandě, a proto popisuje, k jakým bohyním jsou přirovnávány císařovny a jakým způsobem se tak děje. Dále se zabývá portréty císařů, kteří ve svém zobrazení využívají doprovodu ženských bohyň a personifikací, případně jiných ženských elementů. Hodnotí frekvenci sledovaných ženských námětů v jednotlivých obdobích a jejich proměny, odděluje obecnou sadu propagandistických motivů využívaných každým císařem a ženské prvky specifické jen pro určité vládce. Sleduje postupnou emancipaci v portrétu ženských císařoven či dalších žen z okolí císaře. Rovněž jsou pozorovány společenské změny a jejich odraz v politické propagandě. Časové rozmezí pokrývá vládu Augusta, iulsko- claudijskou dynastii, rok čtyř císařů, flavijskou dynastii, adoptivní císaře a severovskou dynastii.
|
|
|
Římské právo v neprávních antických památkách - Reformy státní správy za vlády císaře Augusta
Saturka, Milan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Reforma státní správy za vlády císaře Augusta Římské právo v neprávních antických památkách Abstrakt Období pozdní republiky a raného principátu bylo dobou mnoha politických, společenských i právních proměn římského státu. V relativně krátkém časovém období došlo ke zhroucení původních státně právních institutů a jejich zásadní obměně, nebo přímo nahrazení instituty novými. Tato práce se věnuje právě problematice proměn vybraných oblastí veřejného práva, a to konkrétně oblasti státní správy, daňové správy a finanční správy. V oblasti státní správy je pozornost věnována jednak reformě uspořádání provincií, které bylo třeba přizpůsobit novému ústavnímu uspořádání státu, ve kterém měl dominantní postavení princeps, a dále pak počátkům ústředních orgánů římské říše, jejichž základy položil právě Augustus ve snaze centralizovat státní správu a konsolidovat svou moc, a které se v letech vlády jeho nástupců dále jen formalizovaly a rozrůstaly do podoby značně specializovaných byrokratických orgánů. V oblasti daňové správy je pozornost věnována jak obtížím daňové soustavy pozdní republiky, tak jejímu srovnání s daňovou soustavou Augustova principátu, přičemž je pozornost věnována jak způsobu výběru daní, tak jednotlivým nově zavedeným daním ve vztahu k potřebám reformované finanční správy římské říše, která více...
|
|
|
Magistratury v antickém Římě za období principátu
Marek, Richard ; Falada, David (vedoucí práce) ; Skřejpek, Michal (oponent)
Název práce: Magistratury v antickém Římě za období principátu Cílem této práce bylo podat systematický přehled podoby císařské administrativy a dvorských kanceláří Římské říše za období principátu, tedy necelých prvních tří století po Kristu. Jejich výčet, pravomoci a úřední agenda byly podány chronologicky podle presumovaného a doloženého období vzniku v rámci vlád jednotlivých císařů a dynastií, spolu s nejvýznamnější administrativní politikou a reformami jednotlivých vládců. Popis císařského kabinetu a jeho vývoje byl zasazen do základního dobového kontextu, který osvětluje případnou motivaci a impulsy k vytvoření či zrušení té které kanceláře či zavedení příslušné reformy od nástupu císaře Octaviana na trůn, až po přehled zásadních změn na poli státní správy za vlády císaře Diocletiana. Císařská administrativa hrála za období principátu výraznou roli. Ačkoliv k její oficiální institucionalizaci došel až císař Claudius a její podoba a organizace se ustálila až za vlády císaře Hadriana během druhého století, již od počátku principátního období se císařské magistratury přičinily o rozvoj Říše jako nezbytné podpory vlády jednotlivých panovníků. Zejména velké kanceláře ab epistulis, a rationibus, a libellis a později i a memoria měly značný vliv na poli domácí politiky a jejich vedoucí pak v...
|
|
|
Císařská propaganda se zaměřením na ženský prvek v portrétním umění
Mrázková, Eliška ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na císařskou propagandu v sochařství, na gemách a mincích. Soustředí se především na význam ženského prvku v propagandě, a proto popisuje, k jakým bohyním jsou přirovnávány císařovny a jakým způsobem se tak děje. Dále se zabývá portréty císařů, kteří ve svém zobrazení využívají doprovodu ženských bohyň a personifikací, případně jiných ženských elementů. Hodnotí frekvenci sledovaných ženských námětů v jednotlivých obdobích a jejich proměny, odděluje obecnou sadu propagandistických motivů využívaných každým císařem a ženské prvky specifické jen pro určité vládce. Sleduje postupnou emancipaci v portrétu ženských císařoven či dalších žen z okolí císaře. Rovněž jsou pozorovány společenské změny a jejich odraz v politické propagandě. Časové rozmezí pokrývá vládu Augusta, iulsko- claudijskou dynastii, rok čtyř císařů, flavijskou dynastii, adoptivní císaře a severovskou dynastii.
|
|
|
Augustus, první císař římský. Srovnání historického filmu se skutečností a jeho didaktické využití
Semiánová, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a vládě Augusta, prvního císaře iulsko-claudijské dynastie, v komparaci s jediným hraným televizním filmem, který se této historické postavě věnuje. V úvodní části autorka analyzuje dějiny římské říše od roku 133 př. Kr. do roku 44 př. Kr., kdy byl zabit Gaius Iulius Caesar. Další část diplomové práce je věnována osobnosti Augusta, který významně ovlivnil římskou říši na několik desetiletí. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány tomu, jak byla antika zobrazena ve filmu, rozboru historického filmu Augustus, první císař římský a jeho srovnáním s tím, co o Augustovi víme z dostupných pramenů a odborné literatury. Poslední část pojednává o využití tohoto hraného historického filmu ve výuce dějepisu.
|
|
|
Nero, císař římský - Srovnání historického filmu s prameny a jeho didaktické využití
Hlaváčková, Vendula ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou Nerona, posledního římského císaře z iulsko-claudiovské dynastie, ve srovnání s tím, jak je tato historická postava vyobrazena v historickém filmu natočeném v rámci minisérie věnující se římským dějinám. V první části práce se autorka zabývá římskými dějinami od příchodu Gaia Octaviana do Říma v roce 44 př. n. l. až do roku 54 n. l., kdy umírá císař Claudius. Další kapitola diplomové práce je věnována postavě císaře Nerona, který je znám především jako muž, který pravděpodobně nechal zapálit město Řím. V dalších kapitolách se autorka věnuje antice ve filmu, dále rozboru filmu Nero, císař římský a jeho srovnání s tím, jak je císař popisován v pramenech a odborné literatuře. Poslední část práce tvoří popis návrhu didaktického využití filmu. Modelovou hodinu autorka navrhla a prakticky vyzkoušela. Klíčová slova: Agrippina Dějepis Film Historický film Film Nero, císař římský Iulsko-claudiovská dynastie Nero Principát Říše římská
|
|
|
Oriental Cults in Noricum during the Principate Era
Sarkisjan, Juraj ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou orientální, syrsko-anatolské kulty, které zasáhli a také ovlivnili domácí obyvatelstvo a další náboženství v provincii Norikum. Také se zmiňuje o jejich původu a o způsobu jak se dostali do římské říše. Časové zařazení je do období principátu, kvůli jejímu primárnímu cíli : přiblížit spíše příchod kultů do provincie a taky problematiku rozšiřování, než jejích úpadek. Tato práce je taky doplněná katalogem, který obsahuje informace o všech předmětech zmíněných v odborné literatuře, které se týkají syrsko-anatolských kultů.
|
host ::
RSS.